Malý lexikon světelné techniky
Co znamená LED? A co je kandela? Odpovědi k odborným pojmům z oblasti světelné techniky najdete se stručným vysvětlením v tomto malém lexikonu.
Lampy a svítidla
Zářivky
Zářivky jsou rtuťové nízkotlaké výbojky. Pokrývají cca 70 % celkové potřeby umělého světla, ale spotřebují pouze 50 % energie vynaložené na osvětlení. Tvoří je rovná nebo zaoblená výbojka, jejíž vnitřní strana je potažena svítivými hmotami a na jejíchž koncích jsou zataveny dvě elektrody s wolframovými žhavicími spirálami.
Nízkonapěťové halogenové žárovky
Nízkonapěťová halogenová svítidla umožňují na základě malého světelného bodu přesné zaměření a optimální řízení světla. Hodí se obzvlášť k montáži do velmi malých svítidel, která slouží ke zvýraznění pomocí silných světelných bodů. Nízkonapěťové halogenové žárovky jsou provozovány s běžným (magnetickým) nebo elektronickým transformátorem. Rozlišují se typové řady pro komerční a průmyslovou oblast a pro soukromou oblast.
Minivýtahy, zvedací stoly atd.
Těžká břemena budou rázem lehčí
Názvosloví
Intenzita osvětlení
Popisuje množství světelného toku dopadajícího na uvedenou plochu. Přesněji: Intenzita osvětlení je kvocient ze světelného toku a plochu. Pokud např. světelný tok 1 000 lumenů rovnoměrně dopadá na plochu 5 m2, vyplývá z toho intenzita osvětlení 200 luxů. Výkonnost oka rozhodující měrou závisí na intenzitě osvětlení.
Kandela
Kandela je jednotka svítivosti. Zkratka: cd.
Difuzní filtr
Difuzní filtr rozptyluje světlo světelného zdroje.
Elektronický předřadník
Viz také Předřadník.
Teplota barvy
Popisuje barevný dojem světelného prostředku.
Teplé světlo =< 4 000 K
Studené světlo => 4 000 K
Kelvin
Zákonem stanovená jednotka teploty. Používá se i k uvádění teplotních rozdílů. Je pojmenována podle Williama Thomsona, pozdějšího lorda Kelvina, jenž v roce 1848 zavedl termodynamickou teplotní stupnici.
Světelná účinnost
Čím vyšší je světelná účinnost žárovky, tím hospodárněji lze realizovat osvětlení. Světelná účinnost se vypočítá z vyzařovaného světelného toku a odebraného elektrického výkonu. U běžných žárovek se pohybuje obecně v rozmezí 6 až 15 lm/W, zatímco u zářivek je dosahováno hodnot 40 až 100 lm/W.
Svítivost
Svítivost popisuje množství světla, které je vyzařováno do určitého směru. Svítivost žárovky nebo svítidla však není ve všech směrech stejná. Pokud se zaznamenají svítivosti v prostoru (nebo v úrovních) kolem žárovky nebo svítidla, získáme svítivost, která přesně popisuje světelné technické vlastnosti.
Lumen
Měrná jednotka pro udání toku světla vydávaného žárovkou.
Lux
Měrná jednotka pro udání intenzity osvětlení.
Bodový zdroj světla
Bod vyzařovaný v prostoru světla je označován jako bodový zdroj světla.
Třídy ochrany
Mechanické, tepelné a bezpečnostně technické požadavky na svítidla jsou podrobně popsány v mezinárodních, resp. evropských normách. Směrodatný je předpis EN IEC 598 (Luminaires – General requirements and tests). Shoda s tímto předpisem zaručuje, že jsou svítidla zkonstruována tak, aby v případě řádné instalace, údržby a používání neohrožovala bezpečnost osob, domácích zvířat a zboží. Požadavky slouží k zabránění:
- úderu elektrickým proudem v případě dotyku
- provozním poruchám svítidla
- ztrátě životnosti lamp a svítidel
- vznícení lamp a svítidel v jejich prostředí
Důkaz je poskytován prostřednictvím označení (VDE, SEV, ÖVE, KEMA). Třída ochrany udává, jak je svítidlo chráněno proti úderu elektrickým proudem (zkratu) (EN IEC 598). Přiřazení se může provádět pomocí římských číslic nebo pomocí piktogramů.
Znamenají:
I. Provozní izolace a ochranné uzemnění všech vodivých dílů, kterých se lze dotýkat
II. Provozní izolace a navíc ochranná izolace, bez ochranného uzemnění
III. Provoz v a s ochranným malým napětím (max. 50 V)
Předřadník
Na rozdíl od žárovek musejí být výbojky na základě své negativní voltampérové charakteristiky provozovány s předřadníkem. Běžný předřadník se skládá z tlumicích cívek, které pomocí vhodných pomocných spouštěcích zařízení, resp. elektronkových startérů poskytují dostatečně vysoké zapalovací napětí a omezují proud žárovky.
Vnímání
Jako vnímání se označuje vjem podnětu: uši slyší tóny, nos cítí vonné látky a pokožka cítí teplotu a dotyk. Speciální vlastnosti světla a fungování oka pak určují, jak probíhá vnímání a zpracování světelných podnětů. Každý světelný podnět je současně také barevným podnětem. Následující předpoklady v zásadě umožňují dobré vnímání:
- Objekt musí vykazovat určitý minimální kontrast vůči svému okolí (kontrast jasu nebo barevný kontrast)
- Objekt musí mít určitou minimální velikost
- Musí být k dispozici určitý minimální jas (objekt a/nebo okolí)
- Oko musí být adaptováno na aktuální jas zorného pole
- Objekt se musí po dostatečně dlouhou dobu nacházet v zorném poli pozorovatele
- Zrakové ústrojí musí být funkční (zkorigované oční vady)
- Únava pozorovatele nesmí být příliš velká
- Pozorovatel musí být v dobrém fyzickém rozpoložení