Základy vysokotlakého čištění
Čištění vysokotlakým proudem vody je velmi důkladné a účinné, protože umožňuje odstranit i silně ulpívající nečistoty. Často ani nemusí být použity další čisticí prostředky, což z vysokotlakého čištění činí metodu šetrnou k životnímu prostředí.
Jak ulpívá nečistota?
Elektrostatická přitažlivost:
Pokud má povrch jiný náboj než nečistota, ulpívá na něm špína vzájemnou přitažlivou sílou.
Chemická změna látky
Povrch se změní chemickým působením a působí špinavě.
Prostorové spojení:
Nečistota se zachytí na drsném povrchu a poté zde ulpí.
Jak lze využít znalosti o ulpívání nečistoty pro čištění?
Cílem čištění je zničit vazbu mezi nečistotou a povrchem. Vysokotlaké čištění využívá k tomuto účelu mechanické, tepelné a chemické faktory.
Mechanické faktory
Účinek vysokotlakého čističe je ovlivňován čtyřmi veličinami: čerpaným množstvím, tlakem čerpadla, vzdáleností a úhlem stříkání.
Důležitý je zde nárazový tlak, tedy síla nárazu vodního paprsku na čištěnou jednotku plochy. Závisí na
- vzdálenosti stříkání: Doporučuje se vzdálenost od 10 do 30 cm, protože tlak s větší vzdáleností rychle klesá.
- úhlu stříkání: Úhel by měl být zvolen podle stupně znečištění. U odolných nečistot je třeba použít úhel 0 – 25°, u středně silných nečistot úhel 25 – 50° a u lehkých nečistot úhel 50 – 80°.
- tlaku trysky: V závislosti na množství vody a průřezu trysky nabízí vyšší tlak trysky pouze podproporciální nárůst nárazového tlaku.
- množství vody: Zvýšením množství lze dosáhnout rychlého zvýšení nárazového tlaku. Usnadňuje také odstraňování nečistot, protože dochází k menšímu rozprašování i na větší vzdálenosti.
Tepelné faktory
Zahřátí urychluje chemické procesy a umožňuje například rychlejší rozpouštění tuků a olejů. Zahřátý čištěný předmět také zkracuje dobu dosoušení. Lze tak dosáhnout lepších výsledků a až o 40% kratší doby čištění. Zvětšení vzdálenosti stříkání však vede ke snížení teploty.
Chemické faktory
Pokud zvýšení nárazového tlaku nebo teploty nevede k uspokojivým výsledkům, je nutné použít chemické čisticí prostředky. Ty mají pozitivní vliv na zvýšení smáčecí schopnosti, emulgaci nebo přímé chemické reakce s částicemi nečistot.
Vhodnost čisticích prostředků se řídí podle hodnoty pH a vlastností čištěného povrchu. Kyselé prostředky s hodnotou pH 0–6 se tak používají pro vápenaté usazeniny, močovinu, rez nebo ostatní oxidy, alkalické s hodnotou pH 8,5 až 14 oproti tomu pro oleje, tuky, dehet a saze.
Neutrální čisticí prostředky jsou vhodnou volbou pro citlivé povrchy mírně znečištěné olejem nebo mastnotou. Extrémně kyselé nebo zásadité hodnoty však mohou vést k poškození vysokotlakého čističe nebo objektu, případně i k porušení zákona o odpadních vodách. Chemické čisticí prostředky mohou rovněž způsobit škody, pokud jsou na čištěném předmětu aplikovány příliš dlouho. Obecně platí, že dobu působení má smysl prodlužovat pouze do určitého bodu, protože intenzita čištění se s rostoucí dobou působení blíží mezní hodnotě. Předchozí změkčení hrubých vrstev nečistot namočením má pozitivní vliv na dobu čištění, protože se tím může ušetřit až 50% času potřebného pro vlastní čištění vysokotlakým čističem.
