Zpět
Poradce pro oblast Životní prostředí

Ušlechtilá ocel - surovina, která nabízí mnoho výhod

Definice, vlastnosti materiálu a výhody suroviny v kostce.

Definice pojmu

Již dlouho před přelomem století bylo objeveno, že lze přidáním niklu a chromu vylepšit odolnost oceli vůči korozi. Avšak jednotlivé oceli obohacené těmito prvky měly ještě plno nedostatků. Rozhodující zlom nastal v roce 1912 v Německu. Kombinací niklu a chromu v kombinaci s přesně dávkovaným tepelným zpracováním bylo poprvé dosaženo optimální odolnosti vůči korozi a zároveň dobrých mechanických vlastností.

Ušlechtilá ocel - surovina, která nabízí mnoho výhod wt$

Tehdy vytvořená označení V2A a V4A s V jako Versuch (pokus) a A pro austenit jsou nadále používána jako synonyma pro nerezovou ušlechtilou ocel. Oba největší němečtí výrobci zavedli pro své výrobky v této skupině označení Nirosta a Remanid jako ochranné známky. Mezinárodně je používáno označení 18/10 nebo 18/8, čímž je označen nejběžnější legovací poměr chromu a niklu a nerezové oceli. Pokud však jde o co nejpřesnější rozlišení různých nerezových ocelí mezi odborníky, používají se čísla materiálu podle normy DIN, např. 1.4301.

Vlastnosti materiálu a výhody

Ušlechtilá ocel 1.4301 je austenitická ocel 18/10 Cr-Ni odolná vůči kyselinám, která díky svému nízkému obsahu uhlíku vykazuje velmi dobrou odolnost proti korozi. Je schválena pro tepelné namáhání do 300 stupňů Celsia. Při vyšších pracovních teplotách by měla být používána ocel stabilizovaná titanem podle č. mat. 1.4541. Ocel je odolná vůči vodě, vodní páře, vzdušné vlhkosti, jedlým kyselinám, jakož i slabým organickým a anorganickým kyselinám a má velmi rozmanité možnosti uplatnění, např. v potravinářském průmyslu, při výrobě nápojů, ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, při výrobě aparátů pro chemii a v lékařské technice.

Přehled výhod nerezové ušlechtilé oceli:

  • Odolná vůči korozi
  • Teplotně stálá
  • Vodivá
  • Lze ji svařovat
  • Hygienická
  • Nenáročná na údržbu
  • Má dlouhou životnost
Ušlechtilá ocel - surovina, která nabízí mnoho výhod wt$

Nerez?

Za svou odolnost vůči korozi vděčí nerezová ušlechtilá ocel jednoduché chemické reakci: Vlivem obsahu chromu v oceli v kombinaci s kyslíkem ze vzduchu nebo i vody se na povrchu tvoří tenoučká pasivní vrstva. Ta chrání proti všem agresivním substancím. A pokud se někdy poškodí vnějšími vlivy, ve zlomku sekundy se ze struktury oceli vytvoří nová. Odolnost vůči korozi je v první řadě způsobena podílem chromu. Zdokonalení lze dosáhnout niklem a molybdenem, ale i jinými legovacími prostředky. Dnes proto existuje množství druhů nerezové ušlechtilé oceli, které jsou ve zcela určitých legovacích variantách přizpůsobeny pro speciální aplikace.

Ušlechtilá ocel - surovina, která nabízí mnoho výhod wt$

Odolnost vůči korozi je kromě toho závislá na povrchu, tzn. čím hladší a homogennější povrch, tím lepší odolnost vůči korozi. Zejména v důsledku uzavřenin nebo usazenin, např. zalisované částečky rzi nebo prachu ze zpracování, může docházet k rychle se šířící korozi.

U ušlechtilé oceli se vyskytují následující druhy koroze:

a) Mezikrystalická koroze
Mezikrystalová koroze vzniká tehdy, když na hranicích zrn dochází ke shlukům karbidů chromu v kritické formě. Tím dojde v okolí ke snížení obsahu chromu, což vede ke ztrátě pasivačního účinku. Za odolné vůči mezikrystalové korozi lze označit materiály 1.4541, 1.4571 a 1.4435.

b) Důlková koroze
U důlkové koroze dochází k porušení pasivační vrstvy pouze v určitých bodech. Důsledkem je vznik prohlubní nebo děr na povrchu. Důlková koroze v je způsobena v podstatě ionty halogenů, především ionty chloru. Důlková koroze se může ve zvýšené míře vyskytnout především ve vodě a v odpadních vodách, jelikož se zde rovněž setkáváme ve větší míře s ionty chloru.

c) Galvanická koroze
Galvanická koroze je velmi často se vyskytující forma koroze, která vzniká v místě styku kovových materiálů s rozdílnými potenciály s přítomností elektrolytu. Zde dochází k narušení a rozpouštění nezušlechtěného kovu působením elektrolytu. Síla koroze je dána velkostí proudu, procházejícího tímto galvanickým článkem. S kontaktní neboli galvanickou korozí se setkáváme velice často. Jako všeobecně známý příklad je spojení ocelových a nerezových přírub. Známá je rovněž galvanická koroze šroubových spojů litinových přírub nerezovými šrouby.

d) Štěrbinová koroze
Štěrbinová koroze vzniká tehdy, dojde-li k narušení pasivační vrstvy ušlechtilé oceli, např. působením agresivních médií, a zároveň při nepřítomnosti kyslíku. Štěrbinová koroze z tohoto důvodu vzniká často v úzkých spárách a malých dutinách, např. pod těsněními nebo hlavami šroubů. Příkladem, který je na tomto místě nutno uvést, jsou např. poklopy na plynojemech, kde na vnitřní stěnu působí agresivní médium ve formě kalového plynu, a zároveň zde zcela chybí kyslík. Obzvláště zde je nutné se na štěrbinovou korozi zaměřit.

Čištění a péče
Pro odstranění otisků prstů je zpravidla dostačující roztok mycího prostředku. Někteří výrobci čisticích prostředků nabízejí speciální produkty, u kterých je čisticí účinek doplněn ošetřovací komponentou. Pro silná znečištění lze použít běžné čisticí prostředky, které odstraňují i stopy vápenných usazenin a zabarvení. Po čištění plochu opláchněte čistou vodou. Odolné a mastné nečistoty lze vyčistit pomocí rozpouštědel s obsahem alkoholu, např. lihem nebo acetonem. Přitom dbejte na to, aby se částečně rozpuštěné nečistoty nerozprostřely velkoplošně po povrchu. K odstranění barevných skvrn jsou určeny speciální alkalické čisticí prostředky a čisticí prostředky na bázi rozpouštědel. V žádném případě by naopak neměly být používány produkty s obsahem chloridů, obzvláště kyseliny chlorovodíkové, bělicí prostředky a čisticí prostředky na stříbro.