Bezpečné skladování hořlavých kapalin v bezpečnostních skříních v souladu s předpisy
Skladování hořlavých kapalin představuje pro firmy v oblasti výroby, laboratoří a logistiky zvláštní výzvu. Již malé množství látek s nízkým bodem vzplanutí může v případě požáru způsobit značné škody – na zdraví zaměstnanců, majetku i provozních procesech. Zároveň platí jasné předpisy, které vyžadují bezpečné skladování v souladu se zákony.
Tato stránka vám poskytne strukturovaný přehled požadavků na skladování hořlavých kapalin ve firmě, vysvětlí rozdíly mezi aktivním a pasivním skladováním a ukáže, proč je vhodná bezpečnostní skříň klíčovým ochranným opatřením.
Co se rozumí pod pojmem hořlavé kapaliny?
Hořlavé kapaliny jsou nebezpečné látky, které po zapálení samovolně hoří na vzduchu. Rozhodujícím kritériem je v tomto případě bod vzplanutí látky. Tím se rozumí nejnižší teplota, při které se nad látkou může vytvořit zápalná směs par a vzduchu. Pokud se tato směs dostane do kontaktu se zdrojem zapálení, může dojít ke vznícení nebo výbuchu. Čím nižší je bod vzplanutí, tím vyšší je riziko v běžném pracovním prostředí.
Hořlavé kapaliny se v závislosti na jejich požárním riziku – na základě bodu vzplanutí a bodu varu – dělí do čtyř kategorií. Toto zařazení podle nařízení CLP se vztahuje na tři z těchto kategorií a lze jej najít v H-větách 224, 225 a 226 na štítcích výrobků. Ropné produkty se bez ohledu na jejich bod vzplanutí řadí do čtvrté kategorie.
Kategorie 1 – H 224
Bod vzplanutí: < 23 °C – ≤ 35 °C
Znění: Extrémně hořlavá kapalina a páry
Výstražné slovo: Nebezpečí
Příklad: isopentan, diethylether
Kategorie 2 – H 225
Bod vzplanutí: < 23 °C – ≤ 35 °C
Znění: Vysoce hořlavá kapalina a páry
Výstražné slovo: Nebezpečí
Příklad: aceton, ethanol
Kategorie 3 – H 226
Bod vzplanutí: ≥ 23 °C – ≤ 60 °C
Znění: Hořlavá kapalina a páry
Signální slovo: Pozor
Příklad: laky, mnohá rozpouštědla
Kategorie 4 – H 226
Bod vzplanutí: –
Text: Hořlavé
Signální slovo: Pozor
Příklad: topný olej, nafta
Aktivní a pasivní skladování
Pasivní skladování
Pasivní skladování spočívá v pouhém uskladnění hořlavých kapalin ve vhodných nádobách. Nádoby musí zůstat pevně uzavřené. Nesmí docházet k žádnému přímému použití formou plnění nebo vyprazdňování.
Aktivní skladování
O aktivním skladování se hovoří v případě, že jsou hořlavé kapaliny pravidelně odebírány nebo přelévány. V takových případech vznikají dodatečná rizika v důsledku uvolňování par z otevřených nádob a s tím spojeného zvýšeného rizika vznícení. Pro tento způsob použití jsou nezbytná zvláštní ochranná opatření.
Právní předpisy a požadavky na skladování hořlavých kapalin
Bod vzplanutí, resp. příslušná kategorie, určuje, jaké množství hořlavé kapaliny je za určitých podmínek povoleno skladovat.
Firmy jsou povinny nebezpečné látky uchovávat nebo skladovat tak, aby neohrožovaly lidské zdraví ani životní prostředí. Pod pojmem „skladování“ se rozumí uchovávání nebezpečných látek pro pozdější použití i pro předání jiným osobám. Zahrnuje to i přípravu např. k přepravě nebo k vykládce, pokud k nim nedojde do 24 hodin od jejich zahájení nebo následující pracovní den. Je-li tímto pracovním dnem sobota, lhůta končí uplynutím následujícího pracovního dne. Je třeba zabránit zneužití nebo nesprávnému použití. Skladování nebezpečných látek v nádobách určených pro potraviny je zakázáno.
Z výše uvedeného vyplývají následující kritéria a ochranná opatření:
- Skladování pouze ve vhodných, pevně uzavřených nádobách
- Omezení množství zásob v pracovním prostoru
- Ochrana před neoprávněným přístupem
- Eliminace zdrojů vznícení
- Označení podle předpisů o nebezpečných látkách
- Zajištění vhodných hasicích prostředků
- Možnosti zachycení v případě úniku
Prázdné nevyčištěné nádoby podléhají stejným bezpečnostním předpisům jako naplněné!
Množství hořlavých kapalin, které smí být uchováváno v pracovním prostoru, je omezeno na množství potřebné během jednoho pracovního dne nebo jedné směny. Množství přesahující tento limit musí být uloženo ve vhodně vybavených skladovacích prostorách, pokud k uskladnění není použita vhodná bezpečnostní skříň.
Ne všechny prostory ve firmě jsou navíc vhodné nebo schválené pro skladování hořlavých látek. Aby se předešlo požárům, výbuchům nebo jiným nebezpečím, nesmějí být hořlavé kapaliny skladovány ani dočasně odloženy v následujících prostorech:
- Únikové a evakuační cesty
- Schodiště
- Oblasti, ve kterých může docházet k působení tepla
- Odpočinkové a společenské místnosti
- Průchody přístupné veřejnosti
Kriticky je třeba posoudit také dopravní trasy a silně frekventované pracovní prostory. Cílem je vždy zabránit šíření požáru a zajistit bezpečné evakuační cesty.
V mnoha firmách patří hořlavé kapaliny k běžné pracovní praxi. Mezi typické oblasti použití patří:
- Výrobní závody: laky, ředidla, čisticí prostředky, rozpouštědla, technické kapaliny
- Dílny: benzín, čističe brzd, oleje, nádoby s nebezpečnými látkami, spreje
- Laboratoře a zkušební oddělení: chemické látky s nízkým bodem vzplanutí, samozápalné látky
Tyto látky jsou často zapotřebí přímo v pracovním prostoru. Právě zde však vzniká zvýšené riziko, pokud nejsou zavedena vhodná ochranná opatření.
Kromě organizačních opatření, jako je posouzení rizik, pravidelné školení zaměstnanců, evidence skladových zásob a pravidelná kontrola stavu skladu, hrají klíčovou roli také technická opatření, jako je používání vhodných bezpečnostních skříní.
Proč je vhodná bezpečnostní skříň nepostradatelná
Bezpečnostní skříně pro skladování hořlavých kapalin se primárně klasifikují podle jejich požární odolnosti. To je upraveno evropskou normou DIN EN 14470-1. Tato klasifikace udává, kolik minut uplyne, než v případě požáru teplota uvnitř skříně stoupne o 180 K (jednotka K = Kelvin se používá k udávání teplotních rozdílů).
Nejdůležitější typové klasifikace podle normy DIN EN 14470-1 jsou:
Typ 90: Poskytuje nejvyšší úroveň ochrany s požární odolností nejméně 90 minut. Tyto skříně představují standard pro skladování hořlavých kapalin v pracovních prostorách podle normy DIN EN 14470-1 a lze je používat bez omezení. Tyto skříně jsou vybaveny protipožární izolací, prošly protipožární zkouškou a v případě požáru se jejich dveře automaticky uzavřou.
Typ 60: Zajišťuje požární odolnost po dobu nejméně 60 minut.
Typ 30: Zajišťuje požární odolnost po dobu nejméně 30 minut a je pro skladování hořlavých látek v pracovních prostorách schválen pouze s omezením.
Typ 15: Požární odolnost po dobu nejméně 15 minut.
Bezpečnostní skříně typu 90 (F90) jsou dnes považovány za nejlepší možný standard pro skladování nebezpečných látek v pracovních prostorách. Zejména ve výrobních nebo logistických oblastech, kde musí být látky okamžitě k dispozici, představuje bezpečnostní skříň typu 90 nejpraktičtější a z hlediska právních předpisů nejbezpečnější řešení.
Použití bezpečnostních skříní typu 90 podle normy EN 14470-1 pro skladování hořlavých kapalin v pracovních prostorách přináší jednoznačné výhody:
- Splnění základních požadavků na ochranu proti požáru a výbuchu
- Rychlé a efektivní uskladnění nebezpečných látek v bezpečnostních skříních po skončení práce
- Minimalizace nechráněného skladování nebezpečných látek na pracovišti
- Snížení vnitropodnikové přepravy nebezpečných látek a souvisejícího rizika
- Flexibilita skladovacích míst
- Efektivnější využití úložných prostor
Upozornění: Po dohodě s místními hasiči lze bezpečnostní skříně umístit i na chodbách, pokud tím nedojde k omezení šířky únikových cest. Informace si vyžádejte u příslušných orgánů.
Opatření na ochranu proti výbuchu v souvislosti s bezpečnostními skříněmi
Rozdělení na zóny
Zóny Ex (zóny ochrany proti výbuchu) rozdělují prostory s nebezpečím výbuchu na základě četnosti výskytu a trvání výbušné atmosféry. U plynů, par nebo mlh se podle směrnice ATEX rozlišují následující zóny:
- Zóna 0: trvale, po dlouhou dobu nebo často
- Zóna 1: příležitostně v běžném provozu
- Zóna 2: zřídka a pouze krátkodobě
Skladování hořlavých kapalin bezpodmínečně vyžaduje koncepci ochrany proti výbuchu, aby byly eliminovány zdroje vznícení a výbušné atmosféry (zóna Ex 1 nebo 2 uvnitř skříně) zůstaly pod kontrolou.
Vnitřní prostor bezpečnostních skříní podle normy DIN EN 14470-1 je podle předpisu DGUV 113-001 (EX-RL) při aktivním, monitorovaném technickém odvětrávání (minimálně 10násobná výměna za hodinu) většinou bez zón, pokud jsou v něm skladovány výhradně uzavřené nádoby. Pokud skříň není odvětrávána nebo v ní jsou skladovány otevřené/netěsné nádoby, je třeba celý vnitřní prostor klasifikovat jako zónu 2 (zřídka/krátkodobě výbušná atmosféra). Vnitřek odvětrávacího potrubí se řadí do stejné zóny jako vnitřní prostor skříně. Pro pracovní prostor mimo technicky odvětrávanou bezpečnostní skříň se zpravidla nestanovuje žádná zóna, pokud nejsou přítomny žádné jiné zdroje emisí.
Závaznou klasifikaci musí v rámci posouzení rizik provést odborně způsobilá osoba!
Technické odvětrávání
Nutnost technického odvětrávání i konkrétní požadavky jsou upraveny v různých předpisech, mimo jiné v normě DIN EN 14470-1 pro bezpečnostní skříně pro hořlavé kapaliny.
Technické odvětrávání bezpečnostních skříní je zásadní pro to, aby bylo při běžném provozu zabráněno vzniku výbušné atmosféry uvnitř skříně a aby byly bezpečně odváděny výpary. Odpadní vzduch musí být zpravidla odváděn do bezpečného prostoru, nejčastěji do venkovního prostředí, nebo musí být vyčištěn pomocí filtru cirkulujícího vzduchu.
Hlavní funkcí technického odvětrávání je nepřetržité odsávání potenciálně nebezpečných plynů nebo par, které by mohly unikat ze skladovaných chemikálií. Jelikož je mnoho hořlavých par těžších než vzduch, usazují se v blízkosti dna, a proto k odsávání obvykle dochází v dolní části skříně. Díky této nepřetržité výměně vzduchu je koncentrace par udržována pod příslušnými mezními hodnotami (např. pod mezí výbušnosti).
Při skladování snadno těkavých nebo toxických látek je často předepsána minimální výměna vzduchu, obvykle desetinásobná výměna vzduchu za hodinu. U hořlavých kapalin v technicky odvětrávaných pracovních prostorách může technické odvětrávání zmenšit velikost zóny s nebezpečím výbuchu kolem skříně. Funkce odvětrávání musí být zpravidla monitorována. Dojde-li k výpadku odvětrávání, musí být tato skutečnost signalizována optickým nebo akustickým signálem a v případě potřeby musí být přijata náhradní opatření.
Nástavec s filtrem cirkulujícího vzduchu
Jako alternativu k technickému odvětrávání lze použít jednotku s filtrem cirkulujícího vzduchu, která umožňuje odvětrávání bez přímého napojení na odtahový systém tím, že odfiltruje škodlivé látky a vyčištěný vzduch vrátí zpět do místnosti. Jednotky s filtrem cirkulujícího vzduchu jsou vhodné zejména v případech, kdy není možné stavební napojení na odtahový systém. Pravidelná údržba a průběžné sledování filtru jsou naprosto nezbytné.
Vhodné bezpečnostní skříně podle normy DIN EN 14470-1 – základní požadavky
Bezpečnostní požadavky
- Minimalizace rizika požáru v souvislosti se skladováním hořlavých látek a ochrana obsahu skříně v případě požáru v rámci známého (vyzkoušeného) časového intervalu.
- Minimalizace par unikajících do pracovního prostředí.
- Zachycení možných úniků látek uvnitř skříně.
- Norma vyžaduje dostatek času pro personál, aby mohl opustit pracoviště, a dostatek času pro hasiče, aby se dostali do budovy dříve, než skladované hořlavé látky způsobí nekontrolovaný požár.
Protipožární odolnost
- Zkouška ve vhodné požární komoře simulující samostatně stojící skříň.
- Celá skříň musí být vystavena stejným podmínkám horka.
- Působení plamene podle jednotné teplotní křivky podle EN 1363-1 (5.1.1).
- Měřen je nárůst teploty ve skříni (13 měřicích míst na povrchu a ve vzduchu).
- Klasifikace skříně jako typ 15, 30, 60 nebo 90.
Dveře
- Musí se kompletně zavřít z každé polohy (doba zavření max. 20 vteřin).
- Integrovaná zajišťovací zařízení musí zaaretované dveře uvolnit při teplotě 50 °C (+0/-10 °C).
Větrání
- Otvory pro přívod a odvod vzduchu jsou povinné.
- Větrací otvory se musí automaticky uzavřít při teplotě 70 °C (±10 °C).
Police a výsuvy
- Police a výsuvy musí být schopny unést zatížení stanovené výrobcem po dobu trvání požáru.
Spodní záchytná vana
- Spodní záchytná vana si po dobu trvání požáru musí zachovat svou funkčnost.
- Vizuální kontrola (naplnění spodní záchytné vany vodou).
Předávané informace
Návod k obsluze s údaji o maximálním zatížení polic nebo výsuvů skříně, objemu spodní záchytné vany, doporučeních pro kontroly a údržbu, prohlášení o shodě od výrobce nebo potvrzení o shodě od autorizovaného ústavu pro zkoušky materiálu.
Označení a popis
- Upozornění: Po použití zavírejte dveře
- Výstražné symboly „Pozor: nebezpečí požáru“ a „Nebezpečí požáru: zákaz kouření a manipulace s plamenem“ podle normy ISO 3864
- Požární odolnost v minutách podle DIN EN 14470-1
- Název a/nebo obchodní značka výrobce
- Číslo modelu a rok výroby
Certifikovaná bezpečnostní skříň nabízí:
- Ochranu zaměstnanců
- Snížení rizika požáru a výbuchu
- Ověřenou požární odolnost
- Automatické uzavření dveří v případě požáru
- Konstrukci odolnou proti kouři
- Integrovanou spodní záchytnou vanu
- Přípojku pro odvětrávání nebo filtr cirkulujícího vzduchu
- Ochranu obsahu skříně
- Delší čas pro evakuaci a hašení požáru
- Označení podle GHS
- Snížení rizik spojených s odpovědností za škody
Bezpečnostní skříně typu 90 splňují přísné požadavky na požární ochranu a umožňují skladování hořlavých kapalin v pracovním prostoru.
Bezpečnost a soulad s právními předpisy díky správnému řešení skladování
Skladování hořlavých kapalin není okrajovou záležitostí, ale ústřední součástí požární ochrany ve firmě. Firmy jsou povinny systematicky minimalizovat rizika a dodržovat zákonné předpisy. Kdo včas vsadí na certifikované bezpečnostní skříně, vytvoří jasné struktury, ochrání svou firmu a spolehlivě splní zákonné požadavky.
Seznamte se s našimi řešeními pro bezpečné skladování hořlavých kapalin v souladu s předpisy a vyberte si provedení, které nejlépe vyhovuje vašim potřebám.
Vysvětlivky k používaným termínům a zkratkám
ATEX:
Je zkratkou pro „Atmosphères Explosibles“ (výbušná prostředí) a označuje dvě směrnice EU (2014/34/EU pro výrobky, 1999/92/ES pro provozovatele), které upravují ochranu proti výbuchu. Tyto směrnice zavazují výrobce k označování zařízení pro nebezpečné prostory a provozovatele zařízení k rozdělení do zón (0–2 pro plyn, 20–22 pro prach).
CLP:
Nařízení CLP je nařízení EU o chemických látkách a jeho název je zkratkou pro „Classification, Labelling and Packaging“, tedy pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Nařízení CLP zavádí v evropském hospodářském prostoru Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (GHS) OSN.
DIN EN 14470-1:
Evropská norma pro bezpečnostní skříně určené ke skladování hořlavých kapalin v pracovních prostorách. Tato norma klasifikuje skříně podle jejich požární odolnosti a stanoví požadavky na požární ochranu, zachycování uniklých látek a odvětrávání.
EN 1363-1:
Evropská základní norma pro zkoušky požární odolnosti. Stanovuje obecné požadavky a zásady, podle nichž se provádějí zkoušky požární odolnosti konstrukčních součástí.
GHS:
Zkratka pro „Globally Harmonized System of Classification, Labelling and Packaging of Chemicals“, tedy globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, jakož i jejich označování na obalech a v bezpečnostních listech. Systém je aktualizován každé dva roky, takže při každém odkazu na GHS je třeba zohlednit jeho aktuální stav.
H-věty a P-věty:
Upozornění na nebezpečí a bezpečnostní pokyny („hazard statements“ a „precautionary statements“) jsou standardizované, stručné bezpečnostní pokyny pro nebezpečné látky, které se používají v rámci globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS).
ISO 3864:
Řada norem ISO 3864 definuje mezinárodní standardy pro bezpečnostní barvy, bezpečnostní značky a označení na pracovištích i ve veřejných prostorách s cílem předcházet nehodám a zdravotním rizikům prostřednictvím jednotného, jazykově nezávislého značení.
Kontaktujte nás!
V případě dalších dotazů jsme vám rádi k dispozici.